Cirkulární ekonomika
v obcích ČR

O Cirkulární ekonomice

Oběhové hospodářství (circular economy, CE) je přirozený systém fungování přírodních a donedávna i antropogenních systémů, na rozdíl od aktuálního, lineárního způsobu hospodaření. CE představuje nejnovější politiku EU zaměřenou na účinnější využívání přírodních zdrojů na základě co nejdelšího uchování přidané hodnoty produktů v ekonomickém systému při současném snižování objemu odpadu a negativních dopadů na životní i sociální prostředí.

Projekt vznikl na základě definovaných potřeb obcí, propojí problematiku CE s běžnou praxí obcí a tvorbou dlouhodobých strategií na jejich úrovni. Zlepší podmínky pro obce dostupností nejnovějších informací a metodik k zavádění CE, včetně aplikace v rámci veřejných zakázek, a tvorbě dlouhodobého konsenzu v rámci obce.

Řešený projekt si klade za cíl definovat a ověřit kroky k přechodu obcí na CE, a to v různých skupinách dle počtu obyvatel a dalších specifických aspektů. Výsledkem projektu bude metodika a interaktivní webová aplikace pro zástupce obcí a měst, která pomůže s řešením konkrétních a běžných problémů v principu oběhového hospodářství – v oblasti nakupování produktů a služeb, nakládání s odpady, dopravy, údržby zeleně atd. Aplikace uživatele metodicky provede realizací dlouhodobých konsenzů v obcích, principy oceněním jednotlivých způsobů řešení a zapracováním potřeb do veřejných zakázek, resp. dodavatelského řešení.

Součástí aplikace je sociální síť přístupná online, která podpoří principy CE. Aplikace bude uživatelům plně přístupná po skončení projektu a následně bude spravována aplikačním garantem.

Jsem občan a chci přivézt
Cirkulární Ekonomiku
do mé obce

V několika krocích Vás provedeme procesem vzniku a realizace záměru, který by Vám mohl být užitečný:

Jsem občan a chci přivézt
Cirkulární Ekonomiku
do mé obce

V několika krocích Vás provedeme procesem vzniku a realizace záměru, který by Vám mohl být užitečný:

1. Vznik námětu – buď můžete mít svůj, nebo přejděte na náš výběr témat, která Vás zajímají.
2. Po zvolení témat obdržíte výpis z katalogu typových řešení, který odpovídá Vašemu zájmu. Z něj si vyberete vhodný námět.
3. Následně Vás provedeme procesem jeho zpracování a realizace.

Vyberte téma

Jsem starosta a chci přivézt
Cirkulární Ekonomiku
do mé obce

V několika krocích Vás provedeme procesem vzniku a realizace záměru, který by Vám mohl být užitečný:

Jsem starosta a chci přivézt
Cirkulární Ekonomiku
do mé obce

V několika krocích Vás provedeme procesem vzniku a realizace záměru, který by Vám mohl být užitečný:

1. Vznik námětu – buď můžete mít svůj, nebo přejděte na náš výběr témat, která Vás zajímají. Můžete také využít metodu screeningu popsanou v naší metodice
2. Po zvolení témat obdržíte výpis z katalogu typových řešení, který odpovídá Vašemu zájmu. Z něj si vyberete vhodný námět.
3. Následně Vás provedeme procesem jeho zpracování a realizace.

Vyberte téma

Chci informace
o Cirkulární Ekonomice

Předkládáme Vám řadu praktických námětů a návodů v oblasti oběhového hospodářství:

Chci informace
o Cirkulární Ekonomice

Předkládáme Vám řadu praktických námětů a návodů v oblasti oběhového hospodářství:

1. Původní informační webová stránka   řešeného projektu s podporou TAČR.
2. Katalog typových řešení Vás může inspirovat k vlastní aktivitě (je složen z osmi tematických oblastí)
   Katalog
3. Metodika oběhového hospodářství měst a obcí Vám prozradí obecné základy cirkulární ekonomiky a provede Vás procesem vzniku, zpracování a realizace záměru, který přispěje k omezení vzniku odpadů a ke zvýšení soběstačnosti Vaší obce, komunity či domácnosti:
   PDF Metodika
4. V rámci projektu jsme uskutečnili workshopy a semináře – zde jsou prezentace k nahlédnutí:
   více prezentací
5. Proces přijímání projektů podporujících Cirkulární ekonomiku je vizualizován na odkaze.
6. Další informace k cirkulární ekonomice se dozvíte například na těchto webových stránkách:
   Institut Cirkulární Ekonomiky - Incien.org
   Česká asociace oběhového hospodářství - ČAOBH
   

Vyberte téma

Vyběr téma typových řešení

Katalog typových řešení

Vyberte témata, které chce najít v katalogu

Pro občany: Jak na to
(od námětu k realizaci)

Aplikace námětu do prostředí obce

Pro aplikaci námětu je nutné zhodnotit dostupné kapacity:

• Personální: koho se námět dotýká, kdo je ochoten se zapojit do řešení
• Ekonomické: jaké jsou investiční a provozní nároky námětu
• Infrastrukturní: jaké jsou nároky na realizaci a provoz námětu z hlediska prostoru, logistické dostupnosti, servisu

Dále je potřeba posoudit, zda je námět pro obec jako takovou vhodný (z pohledu prostorových dispozic, velikosti obce, vstupů, využitelnosti případných výstupů, reálnosti navázání spolupráce s potřebnými partnery atd.)

Jako občan (kromě témat, která mohu realizovat sám, ve vlastní režii) především posuzuji, zda je v obci dostatek zájemců/partnerů, zda je prostředí dostatečně silné, zda jsou k dispozici kapacity a finance v potřebném rozsahu.

• Vlastní řešení: zahrnuje pouze vlastní personální nasazení, prostředky a infrastrukturu.
• Komunální řešení (bez obce): námět lze řešit ve spojení více občanů, bez potřeby zapojení obce.
• Řešení ve spolupráci s obcí: k realizaci námětu je potřeba zapojení obce v důsledku např. záboru veřejného prostranství nebo využití obecního pozemku.
• Obecní řešení: námět lze řešit pouze z pozice obce.

Jako třetí osoba (místní instituce – školy, spolky, zájmová sdružení apod.) vycházím z potřeb a možností komunity a možnosti blízké spolupráce s obcí.

• Vlastní komunitní řešení: k realizaci postačují síly členů komunity a její finanční i hmotné prostředky.
• Řešení s příspěvkem obce: k realizaci námětu je třeba finančního, hmotného nebo organizačního přispění obce.
• Řešení s příspěvkem jiné instituce: k realizaci námětu je třeba prostředků ze zdroje mimo komunitu a obec (ze státních nebo krajských prostředků apod.). Možnost spolupráce s obcí na žádání o prostředky.
• Řešení se zapojením občanů: k realizaci je nutné zapojit a motivovat občany.

Jako místní podnikatel vycházím z potřeb komunity a obce, se zohledněním vlastního přínosu a možností.

Příprava konkrétního záměru

Věnujte se pozorně těmto krokům:

• Definice záměru a cíle: proč je vhodné záměr realizovat, čemu přispěje. Jaký je jeho cíl a je cíl měřitelný (např. snížením produkce nevyužitelného odpadu)? Cíle záměru je vhodné stanovit tak, aby bylo měřitelné jejich dosažení.
• Mezi popisem stávajícího a zamýšleného stavu musí být zřejmý pozitivní rozdíl.
• Definice cílové skupiny a dotčených subjektů: pro koho je námět určen, kdo se na něm může nebo musí podílet, koho se dotkne. Pro koho bude mít pozitivní a případné negativní dopady. Vhodné je definovat skupiny v co nejširším měřítku, zejména v případě potenciálně negativně dotčených subjektů, včetně návrhu eliminačních nebo kompenzačních opatření.
• Definice potřebných ekonomických prostředků: jaké jsou realizační a provozní náklady záměru, kde je možné tyto prostředky získat. Tento krok zahrnuje zhodnocení vlastních možností (občana, komunity, obce, podnikatele) a případné hledání dalších možností financování – veřejné podpory, veřejné lokální sbírky apod.
• Definice potřeb z hlediska infrastruktury: jaký prostor a infrastruktura jsou nezbytné k realizaci. Je možné záměr realizovat kdekoliv, na několika nebo pouze na jednom konkrétním místě. Jaké místo je ideální a kdo je jeho vlastníkem. Kdo vlastní a je ochoten poskytnout místo nebo infrastrukturu a za jakých podmínek.

Vhodné je zpracování alespoň základní SWOT analýzy projektu, která obsahuje vyhodnocení silných a slabých stránek záměru a z něho vyplývajících příležitostí a hrozeb.

Velkým přínosem může být nalezení podobných příkladů (realizací) a komunikace s jejich realizátory. Tento krok pomůže s optimalizací záměru, včetně včasného snížení rizik.

Hodnocení záměru a rozhodnutí o něm

Záměr je potřeba zhodnotit z několika aspektů:

• environmentální dopady: jaké bude mít realizace záměru důsledky z hlediska zvyšování využití odpadů, snižování emitované dopravy apod., a především z hlediska možných negativních vlivů – emisí škodlivin, hluku, prachu, zápachu nebo vlivu na estetický ráz.
• ekonomické dopady – jaký bude mít realizace a provoz záměru vliv na rozpočet komunity / obce / místní organizace. Jsou tyto náklady účelné, nebo je možné je využít efektivněji?
• dlouhodobá udržitelnost – co je nezbytné k dlouhodobému zajištění záměru z hlediska všech výše uvedených aspektů – personální a ekonomické náročnosti, environmentálních dopadů atd.

Jako občan nebo místní podnikatel mám následující možnosti:

• o vlastním řešení rozhoduji sám
• o komunálním řešení rozhoduje komunita – kdo se chce zapojit a zda je počet zapojených dostatečný,
• v případě řešení ve spolupráci s obcí, nebo přímo pouze obecního řešení je nutné předložení záměru zástupci obce, který je představí obecnímu zastupitelstvu, nebo zastupitelstvu přímo, následuje proces popsaný v kapitole 2.4 metodiky

Jako třetí osoba (místní instituce – školy, spolky, zájmová sdružení apod.) postupuji téměř identicky jako v případě občana:

• o vlastním řešení rozhoduje samotná organizace, stejně jako o podání žádosti o pomoc jiné instituci, nebo o zapojení občanů do realizace záměru,
• v případě řešení s příspěvkem obce, případně s pomocí obce v žádosti směřované jiné instituci, je nutné předložení záměru zástupci obce, který je představí obecnímu zastupitelstvu,
• v případě řešení se zapojením občanů je nutné jejich zapojení a motivace, k čemuž lze využít komunikaci prostřednictvím obce či vlastní aktivitu (shromáždění občanů, obecní akce)

Realizace záměru a zapojení dalších subjektů

V některých případech je vhodné rozčlenit záměr do několika etap z hlediska kapacity a rozsahu, a to z důvodu snížení náročnosti realizace, ale i získávání průběžné zpětné vazby.

Během realizace je nutné zejména přehledné a efektivní řízení projektu, sledování souladu jeho realizace s projektovou dokumentací a plnění dílčích cílů.

V případě realizace projektu s veřejnou podporou je třeba dodržet parametry obdržené podpory, vyplývající z rozhodnutí/smlouvě o dotaci/grantu, a to se zvláštním důrazem na veřejné zakázky a jejich zadávání.

Obecně lze konstatovat, že během realizace je zapotřebí dohlížet na plnění projektové dokumentace, harmonogramu a rozpočtu projektu, bezpečnost práce, profesionalitu řešení, environmentální a další aspekty. Je důležité zajistit tento monitoring zodpovědnou a způsobilou osobou.

Monitoring a údržba realizovaného záměru

Jde o sledování stavu záměru z hlediska samotné existence, plánovaných dopadů, parametrů a výsledků, v návaznosti na definované cíle, včetně vyhodnocování zpětné vazby. V rámci monitoringu je důležité zejména dohlížet na dlouhodobou udržitelnost a ekonomickou i environmentální efektivitu a v případě potřeby činit nutná opatření (údržba, změna provozu, upgrade dle aktuálních podmínek apod.). Pro monitoring je vhodné dlouhodobě stanovit zodpovědnou osobu.

Pro starosty: Jak na to
(od námětu k realizaci)

Aplikace námětu do prostředí obce

Pro aplikaci námětu je nutné zhodnotit dostupné kapacity:

• Personální: koho se námět dotýká, kdo je ochoten se zapojit do řešení
• Ekonomické: jaké jsou investiční a provozní nároky námětu
• Infrastrukturní: jaké jsou nároky na realizaci a provoz námětu z hlediska prostoru, logistické dostupnosti, servisu

Dále je potřeba posoudit, zda je námět pro obec jako takovou vhodný (z pohledu prostorových dispozic, velikosti obce, vstupů, využitelnosti případných výstupů, reálnosti navázání spolupráce s potřebnými partnery atd.)

Jako starosta nebo zastupitel vycházím z konkrétních potřeb a možností obce a z předpokládané ochoty občanů k zapojení se do realizace budoucího záměru.

• Vlastní obecní řešení: k realizaci námětu není potřeba zapojení občanů ani prostředků mimo obecní rozpočet.
• Obecní řešení s příspěvkem: k realizaci záměru je třeba prostředků mimo obecní rozpočet – z veřejných prostředků nebo od místních podnikatelů.
• Obecní řešení se zapojením občanů: k realizaci a provozu záměru je třeba zapojit a motivovat občany.
• Regionální řešení: se zapojením dalších obcí či mikroregionu.
• Integrované řešení: vyžadující spolupráci více typů subjektů na různých úrovních.

Příprava konkrétního záměru

Věnujte se pozorně těmto krokům:

• Definice záměru a cíle: proč je vhodné záměr realizovat, čemu přispěje. Jaký je jeho cíl a je cíl měřitelný (např. snížením produkce nevyužitelného odpadu)? Cíle záměru je vhodné stanovit tak, aby bylo měřitelné jejich dosažení.
• Mezi popisem stávajícího a zamýšleného stavu musí být zřejmý pozitivní rozdíl.
• Definice cílové skupiny a dotčených subjektů: pro koho je námět určen, kdo se na něm může nebo musí podílet, koho se dotkne. Pro koho bude mít pozitivní a případné negativní dopady. Vhodné je definovat skupiny v co nejširším měřítku, zejména v případě potenciálně negativně dotčených subjektů, včetně návrhu eliminačních nebo kompenzačních opatření.
• Definice potřebných ekonomických prostředků: jaké jsou realizační a provozní náklady záměru, kde je možné tyto prostředky získat. Tento krok zahrnuje zhodnocení vlastních možností (občana, komunity, obce, podnikatele) a případné hledání dalších možností financování – veřejné podpory, veřejné lokální sbírky apod.
• Definice potřeb z hlediska infrastruktury: jaký prostor a infrastruktura jsou nezbytné k realizaci. Je možné záměr realizovat kdekoliv, na několika nebo pouze na jednom konkrétním místě. Jaké místo je ideální a kdo je jeho vlastníkem. Kdo vlastní a je ochoten poskytnout místo nebo infrastrukturu a za jakých podmínek.

Vhodné je zpracování alespoň základní SWOT analýzy projektu, která obsahuje vyhodnocení silných a slabých stránek záměru a z něho vyplývajících příležitostí a hrozeb.

Velkým přínosem může být nalezení podobných příkladů (realizací) a komunikace s jejich realizátory. Tento krok pomůže s optimalizací záměru, včetně včasného snížení rizik.

Hodnocení záměru a rozhodnutí o něm

Záměr je potřeba zhodnotit z několika aspektů:

• environmentální dopady: jaké bude mít realizace záměru důsledky z hlediska zvyšování využití odpadů, snižování emitované dopravy apod., a především z hlediska možných negativních vlivů – emisí škodlivin, hluku, prachu, zápachu nebo vlivu na estetický ráz.
• ekonomické dopady – jaký bude mít realizace a provoz záměru vliv na rozpočet komunity / obce / místní organizace. Jsou tyto náklady účelné, nebo je možné je využít efektivněji?
• dlouhodobá udržitelnost – co je nezbytné k dlouhodobému zajištění záměru z hlediska všech výše uvedených aspektů – personální a ekonomické náročnosti, environmentálních dopadů atd.

Starosta či zastupitel má větší možnosti a zároveň povinnosti analýzy záměru z hlediska možností obce (rozpočtu, zaměstnanců, hmotného majetku). V případě, že uznám projekt za realizovatelný, zpracuji jej do vhodné zprávy, kterou přednesu zastupitelstvu. Předtím jej mohu konzultovat s externími experty, zainteresovanými zastupiteli nebo zástupci místních, do problematiky zapojených institucí. Zastupitelstvo následně rozhodne o realizaci projektu, případně jeho podrobnější přípravě (zpracování studie proveditelnosti apod.).

Podrobný popis postupu je uveden v kapitole metodiky 2.4 .

Realizace záměru a zapojení dalších subjektů

V některých případech je vhodné rozčlenit záměr do několika etap z hlediska kapacity a rozsahu, a to z důvodu snížení náročnosti realizace, ale i získávání průběžné zpětné vazby.

Během realizace je nutné zejména přehledné a efektivní řízení projektu, sledování souladu jeho realizace s projektovou dokumentací a plnění dílčích cílů.

V případě realizace projektu s veřejnou podporou je třeba dodržet parametry obdržené podpory, vyplývající z rozhodnutí/smlouvě o dotaci/grantu, a to se zvláštním důrazem na veřejné zakázky a jejich zadávání.

Obecně lze konstatovat, že během realizace je zapotřebí dohlížet na plnění projektové dokumentace, harmonogramu a rozpočtu projektu, bezpečnost práce, profesionalitu řešení, environmentální a další aspekty. Je důležité zajistit tento monitoring zodpovědnou a způsobilou osobou.

Monitoring a údržba realizovaného záměru

Jde o sledování stavu záměru z hlediska samotné existence, plánovaných dopadů, parametrů a výsledků, v návaznosti na definované cíle, včetně vyhodnocování zpětné vazby. V rámci monitoringu je důležité zejména dohlížet na dlouhodobou udržitelnost a ekonomickou i environmentální efektivitu a v případě potřeby činit nutná opatření (údržba, změna provozu, upgrade dle aktuálních podmínek apod.). Pro monitoring je vhodné dlouhodobě stanovit zodpovědnou osobu.

Cirkulární Ekonomika
a Česká Republika

Prosazování principů cirkulární ekonomiky v České republice v návaznosti na Akční plán pro oběhové hospodářství prostřednictvím tzv. balíčku k oběhovému hospodářství, který byl schválen v květnu 2018 s transpoziční lhůtou dva roky, je na národní úrovni realizováno jak Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), tak Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu nahlíží na přechod k oběhovému hospodářství zejména s ohledem na zajištění udržitelného růstu a posílení konkurenceschopnosti (nejen) České republiky cestou lepšího využívání zdrojů, snížení závislosti na primárních surovinách a vytvoření nových pracovních míst (MPO 2016) a věnuje se zejména odvětvím jako jsou plasty, potravinový odpad, kritické suroviny, příslušné problematice v oblasti stavebnictví a demolic nebo biomase a výrobkům z ní (MPO 2018), Ministerstvo životního prostředí se logicky zaměřuje na prosazování principů cirkulární ekonomiky jako na environmentálně šetrný způsob výroby, spotřeby a nakládání s odpady.

Principy Cirkulární ekonomiky
ve výrobě

Principy oběhového hospodářství je nezbytné respektovat už na samém počátku životního cyklu výrobku, protože fáze návrhu i výrobní postupy mají dopad na získávání zdrojů, jejich využívání a vznik odpadu po celou dobu životnosti výrobku. Klíčová je zejména životnost výrobků, kdy lze dosáhnout delší doby životnosti či udržení výrobku ve fázi užití pomocí vhodného designu. Promyšlený design může vést také ke snadnější opravitelnosti, modernizaci či repasi výrobků, a může pomoci subjektům provádějícím recyklaci při rozmontování výrobků za účelem opětovného použití hodnotných surovin a součástí, kdy přímo napomáhá šetřit primární (nejen vzácné) zdroje (Evropská komise 2015).

Ačkoliv je tato skutečnost dobře známa, nejsou v rámci trhu požadavky na vhodný design dostatečně reflektovány. Jedním z cílů Evropské unie je proto podle Akčního plánu pro oběhové hospodářství poskytování pobídek pro zlepšení designu výrobků prostřednictvím jejich inovací při zachování podmínek jednotného trhu a hospodářské soutěže (Evropská komise 2015).

S ohledem na vhodný ekodesign je pozornost věnována zejména elektrickým a elektronickým výrobkům, protože možnost jejich opravy je výhodná pro spotřebitele, kdy zároveň dojde k udržení snadno opravitelných výrobků déle ve fázi užití, a na konci jejich životnosti je klíčová jejich snadná recyklovatelnost, zvláště s ohledem na cenné materiály, které jsou v těchto výrobcích zpravidla obsaženy (např. prvky vzácných zemin v elektronických zařízeních). Některé z požadavků na ekodesign elektrických a elektronických výrobků jsou již řešeny v rámci směrnice o ekodesignu 2009/125/ES, která se vztahuje na všechny výrobky spojené se spotřebou energie, a jejímž cílem je zlepšit účinnost a environmentální výkonnost výrobků spojených se spotřebou energie a klást důraz na aspekty oběhového hospodářství (Směrnice o ekodesignu 2009/125/ES). Zatímco však požadavky na ekodesign byly zaměřeny převážně na energetickou účinnost těchto výrobků, v budoucnu budou ze strany Evropské unie systematicky prozkoumávány otázky, jako je právě opravitelnost, trvanlivost, možnosti zdokonalení, recyklovatelnost či vymezení některých materiálů nebo látek, které tyto výrobky obsahují. Podpora vhodného ekodesignu ze strany Evropské unie bude mimo jiné také zahrnovat stanovení výše finančního příspěvku, který hradí výrobci v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, která bude stanovena na základě nákladů souvisejících s koncem životnosti jejich výrobků jako jeden z finančních nástrojů, jehož cílem je navrhování takových výrobků, které lze snadněji recyklovat nebo opětovně použít (Evropská komise 2015).

Stejně jako vhodný ekodesign jsou klíčové také výrobní postupy zachovávající principy oběhového hospodářství, protože neúčinné využívání jak primárních zdrojů, tak obnovitelných materiálů při výrobě vede ke ztrátě obchodních příležitostí a vzniku značného množství odpadu. Z pohledu výroby je klíčový globální pohled se zaměřením na environmentální i sociální aspekty výroby, protože značná část celosvětové produkce probíhá ve třetích zemích. Evropská unie proto podporuje udržitelné získávání surovin na globální úrovni, a to zejména prostřednictvím politického dialogu, partnerství a své obchodní a rozvojové politiky (Evropská komise 2015).

Zásadní roli v této oblasti přirozeně zastává průmysl, v oblasti využívání zdrojů, vzniku odpadu při výrobě a nakládání s ním však existují v jednotlivých průmyslových odvětvích značné rozdíly (Evropská komise 2015). S ohledem na principy cirkulární ekonomiky musí průmyslové podniky učinit konkrétní závazky v oblasti udržitelného získávání zdrojů a spolupráce v hodnotových řetězcích, Evropská unie proto bude intenzivně prosazovat osvědčené postupy při dosahování těchto cílů v celé řadě průmyslových odvětví prostřednictvím „referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách“, které členské státy musí konzultovat při vydávání povolení pro průmyslová zařízení, a podporovat osvědčené postupy v oblasti odpadu z těžebního průmyslu, další podporou je např. vytvoření Evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů (Evropská komise 2014b).

Stranou podpory zavádění principů oběhového hospodářství při výrobních postupech ze strany Evropské unie nezůstávají ani malé a střední podniky, které mohou mimo jiné využívat obchodní příležitosti spojené s účinnějším využíváním zdrojů a dále podporu přístupu k inovativním technologiím či usnadnění procesu nahrazení nebezpečných chemických látek využívaných při výrobě (Evropská komise 2015).

Pro podniky, a to zejména pro malé a střední, by rovněž mohlo být přínosem zlepšení účinnosti a využívání systému Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a pilotního projektu týkajícího se ověřování environmentálních technologií (ETV) (Evropská komise 2018), další možností je podpora inovativních průmyslových postupů jako je tzv. průmyslová symbióza, která umožňuje, aby odpad nebo vedlejší produkty jednoho odvětví mohly být použity jako vstupy pro jiné odvětví, kdy je základním předpokladem vyjasnění pravidel v oblasti jednotného výkladu pravidel pro využívání vedlejších produktů v členských státech Evropské unie (Evropská komise 2015).

Další možností optimalizace výrobních postupů ve vztahu k cirkulární ekonomice je podpora inovativních průmyslových postupů při opětovném využívání plynných odpadů a samozřejmě repase, které se běžně využívá v automobilovém průmyslu či u stavebních strojů, avšak v řadě průmyslových odvětví zatím není zažitou praxí (Evropská komise 2015).

Podpora těchto postupů ze strany Evropské unie jsou realizovány prostřednictvím programu pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020 a prostřednictvím fondů politiky soudržnosti a dále zahrne pokyny týkající se osvědčených postupů v oblasti nakládání s odpady a účinného využívání zdrojů v průmyslových odvětvích do referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (Best available techniques Reference, BREF) a vydá pokyny a bude podporovat osvědčené postupy v oblasti odpadů z těžebního průmyslu (Evropská komise 2015).

O projektu

Metodika vznikla jako hlavní výsledek řešení výzkumného projektu číslo TL01000217 s názvem Obce v kruhu cirkulární ekonomiky, řešeného partnery: ECO trend Research centre s.r.o. a Vysoká škola ekonomická v Praze. Spolu s interaktivní webovou aplikací pro zástupce obcí a měst, by měla pomoci s řešením konkrétních a běžných problémů v principech cirkulární ekonomiky/oběhového hospodářství – v oblasti nakupování produktů a služeb, nakládání s odpady, dopravy, údržby zeleně, nakládání s vodami, podnikatelské činnosti atd. Metodika a aplikace uživatele postupně provede realizací dlouhodobých konsenzů v obcích, principy oceněním jednotlivých způsobů řešení a zapracováním potřeb do veřejných zakázek, resp. dodavatelského řešení. Součástí aplikace bude sociální síť přístupná online, která podpoří principy CE. Aplikace bude uživatelům plně přístupná po skončení projektu a následně bude spravována aplikačním garantem.

Oběhové hospodářství (circular economy, CE) je přirozený systém fungování přírodních a donedávna i antropogenních systémů, na rozdíl od aktuálního, lineárního způsobu hospodaření. CE představuje nejnovější politiku EU zaměřenou na účinnější využívání přírodních zdrojů na základě co nejdelšího uchování přidané hodnoty produktů v ekonomickém systému při současném snižování objemu odpadu a negativních dopadů na životní i sociální prostředí.

Projekt vznikl na základě definovaných potřeb obcí, propojí problematiku CE s běžnou praxí obcí a tvorbou dlouhodobých strategií na jejich úrovni. Zlepší podmínky pro obce dostupností nejnovějších informací a metodik k zavádění CE, včetně aplikace v rámci veřejných zakázek, a tvorbě dlouhodobého konsenzu v rámci obce.

Další informace o projektu:

Úplný název projektu: Obce v kruhu cirkulární ekonomiky;
Číslo projektu: TL01000217
Program: Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA
Příjemce projektu: ECO trend Research centre s.r.o.
Spolupříjemce projektu: VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE - Fakulta mezinárodních vztahů
Celkové náklady projektu: 6 359 tis. Kč
Doba řešení projektu: 01/2018 - 12/2020

Odpadová kalkulačka

Kontaktovat správce

• Twitter
• Facebook
• Instagram
• GitHub