www.ObceVkruhu.cz

O Cirkulární ekonomice

Oběhové hospodářství (circular economy, CE) je přirozený systém fungování přírodních a donedávna i antropogenních systémů, na rozdíl od aktuálního, lineárního způsobu hospodaření. CE představuje nejnovější politiku EU zaměřenou na účinnější využívání přírodních zdrojů na základě co nejdelšího uchování přidané hodnoty produktů v ekonomickém systému při současném snižování objemu odpadu a negativních dopadů na životní i sociální prostředí.

Projekt vznikl na základě definovaných potřeb obcí, propojí problematiku CE s běžnou praxí obcí a tvorbou dlouhodobých strategií na jejich úrovni. Zlepší podmínky pro obce dostupností nejnovějších informací a metodik k zavádění CE, včetně aplikace v rámci veřejných zakázek, a tvorbě dlouhodobého konsenzu v rámci obce.

Řešený projekt si klade za cíl definovat a ověřit kroky k přechodu obcí na CE, a to v různých skupinách dle počtu obyvatel a dalších specifických aspektů. Výsledkem projektu bude metodika a interaktivní webová aplikace pro zástupce obcí a měst, která pomůže s řešením konkrétních a běžných problémů v principu oběhového hospodářství – v oblasti nakupování produktů a služeb, nakládání s odpady, dopravy, údržby zeleně atd. Aplikace uživatele metodicky provede realizací dlouhodobých konsenzů v obcích, principy oceněním jednotlivých způsobů řešení a zapracováním potřeb do veřejných zakázek, resp. dodavatelského řešení.

Součástí aplikace je sociální síť přístupná online, která podpoří principy CE. Aplikace bude uživatelům plně přístupná po skončení projektu a následně bude spravována aplikačním garantem.

Pohled Evropské Unie
na Cirkulární Ekonomiku

Při přechodu na oběhového hospodářství hrají klíčovou roli hospodářské subjekty a spotřebitelé, zatímco úkolem orgánů státní správy na místní, regionální i národní úrovni, stejně tak jako na úrovni EU, je plnění podpůrné funkce, která spočívá zejména v zavedení řádného regulačního rámce pro rozvoj oběhového hospodářství na jednotném trhu, a následné komunikaci klíčových principů CE směrem k podnikům i široké veřejnosti, a to zejména v oblasti dalšího směřování prostřednictvím dlouhodobých cílů Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství a dalších opatření, která mají být realizována do roku 2020 (Evropská komise 2015).

Na úrovni Evropské unie jsou v rámci tohoto akčního plánu nastavena opatření, jejichž cílem je podpora investic a vytvoření rovných podmínek, odstraní překážek plynoucích z evropských právních předpisů nebo jejich nedostatečného prosazování, prohloubení podmínek jednotného trhu a zajištění příznivých podmínek pro inovace a zapojení všech zúčastněných stran (Evropská komise 2015). Legislativní návrhy týkající se odpadu přijaté společně s Akčním plánem pro oběhové hospodářství zahrnují dlouhodobé cíle na snížení skládkování a posílení přípravy pro další využití a recyklaci klíčových toků odpadu, od komunálního - zejména obalů-, až po odpady ze stavebnictví. Tyto cíle by měly vést k tomu, aby členské státy postupně používaly stejné osvědčené postupy a podporovaly potřebné investice v oblasti nakládání s odpady (Evropská komise 2015). Navržena je také řada dalších opatření, která mají vést k jasnějšímu a jednoduššímu provádění, podporovat hospodářské pobídky a zlepšit systémy rozšířené odpovědnosti výrobce.

Akční plán pro oběhové hospodářství dále představuje také modely a postupy udržitelných činností v klíčových odvětvích hospodářství i pro nové obchodní příležitosti, a to zejména s ohledem na potenciál v oblasti růstu a zaměstnanosti (Evropská komise 2015). Závazkům a opatřením uvedeným v tomto akčním plánu, které se týkají ekodesignu, rozvoji strategických přístupů pro plasty a chemické látky, financování inovačních projektů v rámci výzkumného programu Evropské unie Horizont 2020 a dalších cílených opatření zaměřených na prioritní oblasti zahrnující plasty, plýtvání potravinami, kritické suroviny, stavební a demoliční odpad, a biomasu a výrobky z biologického materiálu, dále problematiku výroby a spotřeby či zadávání veřejných zakázek a inovacím, bude věnována pozornost v následujících kapitolách. Legislativní část přijetí principů oběhového hospodářství tak spočívá aktuálně ve změnách směrnic v oblasti odpadů, obalů, skládkování a výrobků s ukončenou životností, konkrétně směrnice o odpadech, směrnice o skládkách, směrnice o obalech, směrnice o WEEE, směrnice o bateriích a akumulátorech a směrnice o vozidlech s ukončenou životností (MPO 2018). V současné době jsou také připravovány legislativní návrhy týkající se hnojiv a opětovného využívání vody (Evropská komise 2015).

Opatření navrhovaná v tomto akčním plánu na úrovni Evropské unie podporují oběhové hospodářství v každé fázi hodnotového řetězce – od výroby po spotřebu, opravy a repase, nakládání s odpady a druhotné suroviny, které se vracejí zpět do hospodářství, vždy s ohledem na s vysokou přidanou hodnotou takových opatření (Evropská komise 2015).

Hlavním předpokladem k tomu, aby se cirkulární ekonomika stala nedílnou součástí našich životů, je dlouhodobé zapojení aktérů napříč všemi úrovněmi vládnutí - jednotlivých členských států Evropské unie, regionů, měst a municipalit, podniků i občanů. Jen díky takovému přístupu je možné principy tohoto konceptu prosazovat také na globální úrovni, jak už bylo popsáno v úvodu. Dalším předpokladem pro úspěšné prosazování cílů uvedených v Akčním plánu oběhového hospodářství je přirozeně jeho podpora ze strany členských států Evropské unie a návazná národní opatření a legislativa, stejně tak jako soudržnost politik v rámci těchto států, kdy je očekáván vzájemně se posilující účinek plynoucí z provádění souhrnných závazků přijatých Unií a členskými státy EU, zejména v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 organizace OSN (zejména ve vztahu k bodu 12 - zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby) a plánu skupiny G7 o účinném využívání zdrojů (Evropská komise 2015).

Cirkulární Ekonomika
a Česká Republika

Prosazování principů cirkulární ekonomiky v České republice v návaznosti na Akční plán pro oběhové hospodářství prostřednictvím tzv. balíčku k oběhovému hospodářství, který byl schválen v květnu 2018 s transpoziční lhůtou dva roky, je na národní úrovni realizováno jak Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), tak Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu nahlíží na přechod k oběhovému hospodářství zejména s ohledem na zajištění udržitelného růstu a posílení konkurenceschopnosti (nejen) České republiky cestou lepšího využívání zdrojů, snížení závislosti na primárních surovinách a vytvoření nových pracovních míst (MPO 2016) a věnuje se zejména odvětvím jako jsou plasty, potravinový odpad, kritické suroviny, příslušné problematice v oblasti stavebnictví a demolic nebo biomase a výrobkům z ní (MPO 2018), Ministerstvo životního prostředí se logicky zaměřuje na prosazování principů cirkulární ekonomiky jako na environmentálně šetrný způsob výroby, spotřeby a nakládání s odpady.

Principy Cirkulární ekonomiky
ve výrobě

Principy oběhového hospodářství je nezbytné respektovat už na samém počátku životního cyklu výrobku, protože fáze návrhu i výrobní postupy mají dopad na získávání zdrojů, jejich využívání a vznik odpadu po celou dobu životnosti výrobku. Klíčová je zejména životnost výrobků, kdy lze dosáhnout delší doby životnosti či udržení výrobku ve fázi užití pomocí vhodného designu. Promyšlený design může vést také ke snadnější opravitelnosti, modernizaci či repasi výrobků, a může pomoci subjektům provádějícím recyklaci při rozmontování výrobků za účelem opětovného použití hodnotných surovin a součástí, kdy přímo napomáhá šetřit primární (nejen vzácné) zdroje (Evropská komise 2015).

Ačkoliv je tato skutečnost dobře známa, nejsou v rámci trhu požadavky na vhodný design dostatečně reflektovány. Jedním z cílů Evropské unie je proto podle Akčního plánu pro oběhové hospodářství poskytování pobídek pro zlepšení designu výrobků prostřednictvím jejich inovací při zachování podmínek jednotného trhu a hospodářské soutěže (Evropská komise 2015).

S ohledem na vhodný ekodesign je pozornost věnována zejména elektrickým a elektronickým výrobkům, protože možnost jejich opravy je výhodná pro spotřebitele, kdy zároveň dojde k udržení snadno opravitelných výrobků déle ve fázi užití, a na konci jejich životnosti je klíčová jejich snadná recyklovatelnost, zvláště s ohledem na cenné materiály, které jsou v těchto výrobcích zpravidla obsaženy (např. prvky vzácných zemin v elektronických zařízeních). Některé z požadavků na ekodesign elektrických a elektronických výrobků jsou již řešeny v rámci směrnice o ekodesignu 2009/125/ES, která se vztahuje na všechny výrobky spojené se spotřebou energie, a jejímž cílem je zlepšit účinnost a environmentální výkonnost výrobků spojených se spotřebou energie a klást důraz na aspekty oběhového hospodářství (Směrnice o ekodesignu 2009/125/ES). Zatímco však požadavky na ekodesign byly zaměřeny převážně na energetickou účinnost těchto výrobků, v budoucnu budou ze strany Evropské unie systematicky prozkoumávány otázky, jako je právě opravitelnost, trvanlivost, možnosti zdokonalení, recyklovatelnost či vymezení některých materiálů nebo látek, které tyto výrobky obsahují. Podpora vhodného ekodesignu ze strany Evropské unie bude mimo jiné také zahrnovat stanovení výše finančního příspěvku, který hradí výrobci v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, která bude stanovena na základě nákladů souvisejících s koncem životnosti jejich výrobků jako jeden z finančních nástrojů, jehož cílem je navrhování takových výrobků, které lze snadněji recyklovat nebo opětovně použít (Evropská komise 2015).

Stejně jako vhodný ekodesign jsou klíčové také výrobní postupy zachovávající principy oběhového hospodářství, protože neúčinné využívání jak primárních zdrojů, tak obnovitelných materiálů při výrobě vede ke ztrátě obchodních příležitostí a vzniku značného množství odpadu. Z pohledu výroby je klíčový globální pohled se zaměřením na environmentální i sociální aspekty výroby, protože značná část celosvětové produkce probíhá ve třetích zemích. Evropská unie proto podporuje udržitelné získávání surovin na globální úrovni, a to zejména prostřednictvím politického dialogu, partnerství a své obchodní a rozvojové politiky (Evropská komise 2015).

Zásadní roli v této oblasti přirozeně zastává průmysl, v oblasti využívání zdrojů, vzniku odpadu při výrobě a nakládání s ním však existují v jednotlivých průmyslových odvětvích značné rozdíly (Evropská komise 2015). S ohledem na principy cirkulární ekonomiky musí průmyslové podniky učinit konkrétní závazky v oblasti udržitelného získávání zdrojů a spolupráce v hodnotových řetězcích, Evropská unie proto bude intenzivně prosazovat osvědčené postupy při dosahování těchto cílů v celé řadě průmyslových odvětví prostřednictvím „referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách“, které členské státy musí konzultovat při vydávání povolení pro průmyslová zařízení, a podporovat osvědčené postupy v oblasti odpadu z těžebního průmyslu, další podporou je např. vytvoření Evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů (Evropská komise 2014b).

Stranou podpory zavádění principů oběhového hospodářství při výrobních postupech ze strany Evropské unie nezůstávají ani malé a střední podniky, které mohou mimo jiné využívat obchodní příležitosti spojené s účinnějším využíváním zdrojů a dále podporu přístupu k inovativním technologiím či usnadnění procesu nahrazení nebezpečných chemických látek využívaných při výrobě (Evropská komise 2015).

Pro podniky, a to zejména pro malé a střední, by rovněž mohlo být přínosem zlepšení účinnosti a využívání systému Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a pilotního projektu týkajícího se ověřování environmentálních technologií (ETV) (Evropská komise 2018), další možností je podpora inovativních průmyslových postupů jako je tzv. průmyslová symbióza, která umožňuje, aby odpad nebo vedlejší produkty jednoho odvětví mohly být použity jako vstupy pro jiné odvětví, kdy je základním předpokladem vyjasnění pravidel v oblasti jednotného výkladu pravidel pro využívání vedlejších produktů v členských státech Evropské unie (Evropská komise 2015).

Další možností optimalizace výrobních postupů ve vztahu k cirkulární ekonomice je podpora inovativních průmyslových postupů při opětovném využívání plynných odpadů a samozřejmě repase, které se běžně využívá v automobilovém průmyslu či u stavebních strojů, avšak v řadě průmyslových odvětví zatím není zažitou praxí (Evropská komise 2015).

Podpora těchto postupů ze strany Evropské unie jsou realizovány prostřednictvím programu pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020 a prostřednictvím fondů politiky soudržnosti a dále zahrne pokyny týkající se osvědčených postupů v oblasti nakládání s odpady a účinného využívání zdrojů v průmyslových odvětvích do referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (Best available techniques Reference, BREF) a vydá pokyny a bude podporovat osvědčené postupy v oblasti odpadů z těžebního průmyslu (Evropská komise 2015).

O projektu

Metodika vznikla jako hlavní výsledek řešení výzkumného projektu číslo TL01000217 s názvem Obce v kruhu cirkulární ekonomiky, řešeného partnery: ECO trend Research centre s.r.o. a Vysoká škola ekonomická v Praze. Spolu s interaktivní webovou aplikací pro zástupce obcí a měst, by měla pomoci s řešením konkrétních a běžných problémů v principech cirkulární ekonomiky/oběhového hospodářství – v oblasti nakupování produktů a služeb, nakládání s odpady, dopravy, údržby zeleně, nakládání s vodami, podnikatelské činnosti atd. Metodika a aplikace uživatele postupně provede realizací dlouhodobých konsenzů v obcích, principy oceněním jednotlivých způsobů řešení a zapracováním potřeb do veřejných zakázek, resp. dodavatelského řešení. Součástí aplikace bude sociální síť přístupná online, která podpoří principy CE. Aplikace bude uživatelům plně přístupná po skončení projektu a následně bude spravována aplikačním garantem.

Oběhové hospodářství (circular economy, CE) je přirozený systém fungování přírodních a donedávna i antropogenních systémů, na rozdíl od aktuálního, lineárního způsobu hospodaření. CE představuje nejnovější politiku EU zaměřenou na účinnější využívání přírodních zdrojů na základě co nejdelšího uchování přidané hodnoty produktů v ekonomickém systému při současném snižování objemu odpadu a negativních dopadů na životní i sociální prostředí.

Projekt vznikl na základě definovaných potřeb obcí, propojí problematiku CE s běžnou praxí obcí a tvorbou dlouhodobých strategií na jejich úrovni. Zlepší podmínky pro obce dostupností nejnovějších informací a metodik k zavádění CE, včetně aplikace v rámci veřejných zakázek, a tvorbě dlouhodobého konsenzu v rámci obce.

Další informace o projektu:

Úplný název projektu: Obce v kruhu cirkulární ekonomiky;
Číslo projektu: TL01000217
Program: Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA
Příjemce projektu: ECO trend Research centre s.r.o.
Spolupříjemce projektu: VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE - Fakulta mezinárodních vztahů
Celkové náklady projektu: 6 359 tis. Kč
Doba řešení projektu: 01/2018 - 12/2020

Contact

• Twitter
• Facebook
• Instagram
• GitHub