Cirkulární typová řešení
Využití vod z ČOV na zemědělské půdě
Kategorie:
Voda
Plný popis:
Jedná se o inovativní způsob využití již vyčištěné odpadní vody, která je na výstupu z čistírny odpadních vod. Tato voda i nadále obsahuje zbytkové – stopové živiny, minerální látky. Tato voda by mohla posloužit jako závlaha pro určité plochy (ovocné sady, lesní školky, chmelnice, zelené plochy ve vlastnictví obce). Výhodou je totální dočištění odpadní vody přírodními procesy odehrávajícími se v půdě a dále využití zbytkového množství látek, které se ve vodě nacházejí.
Vyčištěné odpadní vody dosahují v mnoha případech kvality lepší, než je kvalita vody v recipientu. Proto se logicky nabízí otázka využití i těchto vod k závlahám. Vhodnost použití těchto vod je závislá na typu půdy a druhu zavlažované plodiny. Největšími uváděnými potenciálními riziky je mikrobiální kontaminace půdy, zasolování půdy a riziko vnosu polutantů z odpadní vody do půdy a následné kontaminace plodin.
Procento vyčištěných odpadních vod, které jsou opětovně použity, se pohybuje od 0,08 % ve Spojeném království po 97 % na Kypru, přičemž průměr EU činí 2 %. K opětovnému použití dochází především v zemědělství a příležitostně také v průmyslu a při doplňování zvodní. Osm členských států (Řecko, Spojené království, Francie, Itálie, Malta, Kypr, Španělsko a Belgie) pravidelně opětovně používá část vyčištěných odpadních vod. Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko informovaly o záměru opětovně používat odpadní vody v budoucnosti. Lotyšsko a Rakousko vysvětlily, že to vzhledem k velké dostupnosti sladké vody není nezbytné. Bohaté, již stoleté zkušenosti se zavlažováním odpadní vodou z ČOV jsou z Braunschweigu (SRN), kde je odpadní voda distribuována téměř 100 km potrubí na 300 zemědělských farem, které zavlažují 3 000 ha půdy. Ze zavlažovaných plodin to jsou hlavně brambory, obiloviny a cukrová řepa.
V souvislosti s připravovaným EU programem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ připravuje Evropská komise legislativní iniciativu na podporu opětovného používání odpadních vod. Cílem tohoto opatření má být nákladově efektivní opětovné používání odpadních vod pro zavlažování v zemědělství, a to při zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí.
Zdroj: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:52017DC0749
Podle výsledků strukturálního šetření zemědělství „Agrocenzus 2010“, prováděné Českým statistickým úřadem se v ČR zavlažuje 19 196 ha tj. 0,58 % půdy. Celková odhadovaná spotřeba vody na zavlažování plodin v ČR od října 2009 do září 2010 činila podle ČSÚ 11,147 milionu m3. Ve srovnání s r. 1993 a 154 224 ha zavlažovatelných ploch došlo k dramatickému poklesu. Důvodem je zejména privatizace zavlažovacích systémů, které následně hospodařící zemědělci přestali z ekonomických důvodů využívat. Nejvyšší podíl závlah je u pěstování zeleniny a jahod (52,8 %), chmelnic a zahrad (24,9 %) a ovocných sadů (14,3 %). Ministerstvo zemědělství podporuje rozvoj závlah v ČR řadou dotačních programů. V dotačním programu „Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí“, bylo cílem modernizace (obnova) závlahových zařízení a zefektivnění provozu stávajících závlahových soustav včetně vybudování zásobních nádrží. Cílem dalšího programu „Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu - závlahy“ v letech 2009–2016 bylo snížení potřeby povrchové vody na závlahy a využití pozitivních účinků závlah jako opatření na zmírnění dopadů klimatické změny a tím zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků a stabilizace zemědělské produkce.
(Sucho vážná hrozba pro Českou republiku,(2015) Ministerstvo zemědělství, www.eagri.cz)
V případě, že závlahy městskými odpadními vodami jsou správně technicky řešeny a provozovány, nepředstavuje jejich exploatace netolerovatelná rizika pro zdraví obyvatelstva a životní prostředí. Kvalifikované užívání těchto odpadních vod pro závlahy může významně přispět ke stabilizaci výnosů zemědělských plodin, zemědělských kultur a přírůstků lesních dřevin na vysoké úrovni při dosažení určitých úspor na průmyslových hnojivech. Za zvláště vhodné lze považovat využití městských odpadních vod pro závlahu polních plodin určených pro průmyslové a energetické užit.
(Zavadil j., Krátký M. (2009) Městské odpadní vody – významný zdroj vody pro závlahy, Vodní hospodářství, ročník 59, č.5.)
Další možností je využití předčištěných vod v průmyslu, například pro výrobu betonu.
Vyčištěné odpadní vody dosahují v mnoha případech kvality lepší, než je kvalita vody v recipientu. Proto se logicky nabízí otázka využití i těchto vod k závlahám. Vhodnost použití těchto vod je závislá na typu půdy a druhu zavlažované plodiny. Největšími uváděnými potenciálními riziky je mikrobiální kontaminace půdy, zasolování půdy a riziko vnosu polutantů z odpadní vody do půdy a následné kontaminace plodin.
Procento vyčištěných odpadních vod, které jsou opětovně použity, se pohybuje od 0,08 % ve Spojeném království po 97 % na Kypru, přičemž průměr EU činí 2 %. K opětovnému použití dochází především v zemědělství a příležitostně také v průmyslu a při doplňování zvodní. Osm členských států (Řecko, Spojené království, Francie, Itálie, Malta, Kypr, Španělsko a Belgie) pravidelně opětovně používá část vyčištěných odpadních vod. Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko informovaly o záměru opětovně používat odpadní vody v budoucnosti. Lotyšsko a Rakousko vysvětlily, že to vzhledem k velké dostupnosti sladké vody není nezbytné. Bohaté, již stoleté zkušenosti se zavlažováním odpadní vodou z ČOV jsou z Braunschweigu (SRN), kde je odpadní voda distribuována téměř 100 km potrubí na 300 zemědělských farem, které zavlažují 3 000 ha půdy. Ze zavlažovaných plodin to jsou hlavně brambory, obiloviny a cukrová řepa.
V souvislosti s připravovaným EU programem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ připravuje Evropská komise legislativní iniciativu na podporu opětovného používání odpadních vod. Cílem tohoto opatření má být nákladově efektivní opětovné používání odpadních vod pro zavlažování v zemědělství, a to při zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí.
Zdroj: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:52017DC0749
Podle výsledků strukturálního šetření zemědělství „Agrocenzus 2010“, prováděné Českým statistickým úřadem se v ČR zavlažuje 19 196 ha tj. 0,58 % půdy. Celková odhadovaná spotřeba vody na zavlažování plodin v ČR od října 2009 do září 2010 činila podle ČSÚ 11,147 milionu m3. Ve srovnání s r. 1993 a 154 224 ha zavlažovatelných ploch došlo k dramatickému poklesu. Důvodem je zejména privatizace zavlažovacích systémů, které následně hospodařící zemědělci přestali z ekonomických důvodů využívat. Nejvyšší podíl závlah je u pěstování zeleniny a jahod (52,8 %), chmelnic a zahrad (24,9 %) a ovocných sadů (14,3 %). Ministerstvo zemědělství podporuje rozvoj závlah v ČR řadou dotačních programů. V dotačním programu „Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí“, bylo cílem modernizace (obnova) závlahových zařízení a zefektivnění provozu stávajících závlahových soustav včetně vybudování zásobních nádrží. Cílem dalšího programu „Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu - závlahy“ v letech 2009–2016 bylo snížení potřeby povrchové vody na závlahy a využití pozitivních účinků závlah jako opatření na zmírnění dopadů klimatické změny a tím zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků a stabilizace zemědělské produkce.
(Sucho vážná hrozba pro Českou republiku,(2015) Ministerstvo zemědělství, www.eagri.cz)
V případě, že závlahy městskými odpadními vodami jsou správně technicky řešeny a provozovány, nepředstavuje jejich exploatace netolerovatelná rizika pro zdraví obyvatelstva a životní prostředí. Kvalifikované užívání těchto odpadních vod pro závlahy může významně přispět ke stabilizaci výnosů zemědělských plodin, zemědělských kultur a přírůstků lesních dřevin na vysoké úrovni při dosažení určitých úspor na průmyslových hnojivech. Za zvláště vhodné lze považovat využití městských odpadních vod pro závlahu polních plodin určených pro průmyslové a energetické užit.
(Zavadil j., Krátký M. (2009) Městské odpadní vody – významný zdroj vody pro závlahy, Vodní hospodářství, ročník 59, č.5.)
Další možností je využití předčištěných vod v průmyslu, například pro výrobu betonu.
Podmínky využití / bariéry:
Celkové přizpůsobení konstrukce čistírny odpadních vod (ČOV) a jejího technologického zapojení a rozmístění jednotlivých komponentů.
Zejména u zemědělských a dalších zelených ploch zajištění dodržení legislativy a ekologicko-hygienických parametrů, zejména ohledně mikrobiálního znečištění, obsahu těžkých kovů a organických polutantů.
Zejména u zemědělských a dalších zelených ploch zajištění dodržení legislativy a ekologicko-hygienických parametrů, zejména ohledně mikrobiálního znečištění, obsahu těžkých kovů a organických polutantů.
Využitelné typy produktů/ odpadů:
Odpadní vody
SWOT analýza:
Silné stránky: inovace konečné fáze vypouštění vyčištěných vod z ČOV do recipientu, zadržení vody v krajině, využití živin obsažených v odpadních vodách
Slabé stránky: obsah látek jako jsou hormony, antibiotika, pesticidy a podobně, finanční náročnost na úpravu konečné fáze vypouštění vod z ČOV
Příležitosti: zavlažování vhodných ploch, využití zbytkových živin, dokonalé vyčištění vod, zvýšení výnosů zemědělských plodin, zlepšení stavu zeleně v obci
Hrozby: dlouhodobý vliv rizikových látek ve vypouštěné vodě, neblahý dopad na dlouhodobě zavlažované plochy (degradace půdy), případě na pěstované produkty
Slabé stránky: obsah látek jako jsou hormony, antibiotika, pesticidy a podobně, finanční náročnost na úpravu konečné fáze vypouštění vod z ČOV
Příležitosti: zavlažování vhodných ploch, využití zbytkových živin, dokonalé vyčištění vod, zvýšení výnosů zemědělských plodin, zlepšení stavu zeleně v obci
Hrozby: dlouhodobý vliv rizikových látek ve vypouštěné vodě, neblahý dopad na dlouhodobě zavlažované plochy (degradace půdy), případě na pěstované produkty
Cílová skupina:
Obec, vlastníci/pachtýři zavlažovaných ploch
Ekonomické podmínky a přínosy:
Nároky na ekonomické podmínky jsou vysoké.
V blízké době by se jednalo o demonstrační projekt s možností dotace. ČOV by bylo třeba vybavit dalšími stupni čištění tak, aby odpadní voda na výstupu byla z hlediska environmentálních a hygienických předpisů v pořádku. Dále je potřeba vytvořit prostředky pro dopravu odpadní vody na zavlažované plochy (systém zavlažování nebo přepravní technologii).
Investice by se pohybovaly u menších obcí v řádu stovek tisíc až milionů.
V blízké době by se jednalo o demonstrační projekt s možností dotace. ČOV by bylo třeba vybavit dalšími stupni čištění tak, aby odpadní voda na výstupu byla z hlediska environmentálních a hygienických předpisů v pořádku. Dále je potřeba vytvořit prostředky pro dopravu odpadní vody na zavlažované plochy (systém zavlažování nebo přepravní technologii).
Investice by se pohybovaly u menších obcí v řádu stovek tisíc až milionů.
Personální náročnost:
Kolísavá
V období přípravy, realizace a vyúčtování projektu budou personální nároky značné, částečně přenositelné na inženýring stavby.
Pro provoz nebude výraznější nárůst potřeb, vyjma nutnost určování ploch k zavlažování a technického řešení zavlažování.
V období přípravy, realizace a vyúčtování projektu budou personální nároky značné, částečně přenositelné na inženýring stavby.
Pro provoz nebude výraznější nárůst potřeb, vyjma nutnost určování ploch k zavlažování a technického řešení zavlažování.
Právní aspekty:
Průkopnické řešení
V současnosti je navrhovaný systém využívání odpadních vod na zemědělské půdě či dalších plochách z hlediska právního špatně průchozí. Je nutné dohodnout konkrétní řešení s příslušnými orgány (ČIŽP, krajský úřad, MŽP atd.).
Norma ČSN 75 7143 Jakost vody pro závlahu – pro užití na půdu.
U průmyslových řešení nejsou hygienické a environmentální aspekty zásadní – např. u betonu není mikrobiální znečištění podstatné a další látky jsou fixovány.
V současnosti je navrhovaný systém využívání odpadních vod na zemědělské půdě či dalších plochách z hlediska právního špatně průchozí. Je nutné dohodnout konkrétní řešení s příslušnými orgány (ČIŽP, krajský úřad, MŽP atd.).
Norma ČSN 75 7143 Jakost vody pro závlahu – pro užití na půdu.
U průmyslových řešení nejsou hygienické a environmentální aspekty zásadní – např. u betonu není mikrobiální znečištění podstatné a další látky jsou fixovány.
Příklad z praxe:
Aureilhan (Francie), Braunschweig (Německo)
Projekt SmartFertiReuse – řešení projektu by mělo optimalizovat dávkování hnojiv a množství použitých upravených odpadních vod používaných pro zavlažování plodin na základě komplexního monitoringu půd a vody.
https://www.water-reuse-europe.org/smartfertireuse/
https://www.water-reuse-europe.org/news-events/news/?utm_source=mailchimp&utm_campaign=030020cce1f0&utm_medium=page
Projekt SmartFertiReuse – řešení projektu by mělo optimalizovat dávkování hnojiv a množství použitých upravených odpadních vod používaných pro zavlažování plodin na základě komplexního monitoringu půd a vody.
https://www.water-reuse-europe.org/smartfertireuse/
https://www.water-reuse-europe.org/news-events/news/?utm_source=mailchimp&utm_campaign=030020cce1f0&utm_medium=page
Související kategorie
Přidané projekty od veřejnosti
Počet záznamů: 0